Tento článek pojednává o planetě. Další významy jsou uvedeny v článku Země (rozcestník). Země Pohled na modrou planetu. Snímek pořízený z Apolla 17 během cesty na Měsíc, 7. listopadu 1972. Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000, 0) Velká poloosa 149 597 887 km ...
Země vznikla podobně jako ostatní planety slunečního systému přibližně před 4, 6 miliardami let akrecí z pracho-plynného disku, jenž obíhal kolem rodící se centrální hvězdy. Srážkami prachových částic se začala formovat malá tělesa, která svou gravitací přitahovala další ...
Země je terestrická planeta, což se odráží v jejím kamenitém povrchu oproti plynným obrům jako je Jupiter či Saturn, které jsou tvořeny převážně plynem. Země je největší terestrická planeta sluneční soustavy a to jak ve velikosti, tak i v hmotnosti. Mimo těchto dvou prvenství ...
Poloměr Země je skoro 6, 5 tisíce kilometrů, z čehož plyne relativně malá křivost povrchu. Zakřivení způsobená geologickou aktivitou jsou mnohem výraznější než zakřivení vzniklá v důsledku kulatosti. Proto se lidé ve starověku domnívali, že Země je celkově plochá. Proti ...
Země je nejspíše jako ostatní terestrické planety vnitřně diferencována na vnější křemíkovou pevnou kůru a vysoce viskózní plášť. K této diferenciaci došlo vlivem roztavení materiálu v rané fázi jejího vzniku, kdy těžší prvky gravitací směřovaly do středu ...
Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku. Související informace lze nalézt také v článku Stratifikace Země. Zemské těleso se skládá z několika vrstev tzv. geosfér, které na sebe volně navazují. Liší se od sebe složením, hustotou, tlakem ...
Apollo 17 Znak mise Údaje o misi Název mise Apollo 17 Volací znak: Velitelský modul: America Lunární modul: Challenger Členů posádky: 3 Start: 7. prosince 1972 05:33:00 UTC Kosmodrom: Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA Vzletová rampa: LC 39A Přistání na Měsíci: ...
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés - „tulák“) nebo oběžnice ve sluneční soustavě je (dle definice IAU) takové těleso, které obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ji gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru (tj. nachází se v hydrostatické ...
Akrece je proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu vlivem připojování vnějších částic k vlastnímu tělesu. Slovem akrece se pojmenovává několik procesů, které mají stejný základ. navazování částic na schránky měkkýšů formování planet a jiných vesmírných ...
Umělecká představa protoplanetárního disku Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu Protoplanetární disk Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy a nebo kolem právě zformované hvězdy. V disku se ...
Tento článek pojednává o objemové hustotě hmotnosti. Další významy jsou uvedeny v článku Hustota (rozcestník). Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se ...
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj (tedy elektrický proud). Magnetické pole lze tedy pozorovat kolem elektrických vodičů, kde je zdrojem volný elektrický proud, ale také kolem tzv. permanentních magnetů, kde jsou zdrojem pole vázané ...
Tento článek pojednává o otáčivém pohybu. Další významy jsou uvedeny v článku Rotace (rozcestník). Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se ...
Je navrženo sloučení tohoto článku nebo jeho části s článkem Plocha. (Diskuse) Povrch je množina všech takových bodů tělesa, k nimž lze najít libovolně blízký bod, ležící mimo těleso.Matematické vyjádření , kde T je množina bodů tělesa, P je množina bodů povrchu a m(x, ...
Geologie je věda o Zemi, která zkoumá její složení, stavbu a historický vývoj. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají uvnitř planety i na jejím povrchu. Jedná se o vědu deskriptivní (popisnou), analytickou (poskytuje výklad dějů) a historickou. Také se jedná o vědu časoprostorovou, ...
Křemík Chemická značka Si (lat. Silicium) Atomové číslo 14 Relativní atomová hmotnost 28, 0855 amu Elektronová konfigurace [Ne] 3s 3p Skupenství Pevné Teplota tání 1410 - 1420 °C, tj. 1683 - 1693 K (různé zdroje) Teplota varu 2900 - 3200 °C, tj. 3173 - 3573 K Hustota ...
Zemská kůra jako jedna z geosfér Země Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země. Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: kůry, pláště a jádra. Hranice mezi sférami tvoří plochy nespojitosti (diskontinuity). Tyto plochy vyjadřují náhlé změny chemických ...
Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku. Zemský plášť je jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem. Z geofyzikálního i geochemického hlediska může být rozdělen na svrchni a spodní plášť a přechodovou ...
Stratifikace Země Stratifikace Země je označení pro geologické členění Země, které vychází z rozdílných vlastností zemských částí a jejich chemických a fyzikálních vlastností.Dělení Země Litosféra Související informace lze nalézt také v článku Litosféra. Svrchní obal ...
Šíření seismických vln Zemí. Seismická vlna je vlna, která vzniká jakoukoliv náhlou deformací horniny. Deformace může být vyvolána zemětřesením, zřícením skalního masívu, umělým výbuchem a podobně. Pro praktické využití v podobě studia Země mají však význam jen ty ...